Menu
Vyhledávání
Uživatel
Czechpoint na OÚ
MAS Litomyšlsko o.p.s.
Jak přijímali v Sedlištích za souseda
Za starých časů, kdy se mnoho nepsalo, zůstalo zvykem míti při všech důležitějších příhodách života, jak rodinného, tak veřejného, obecního, hojnost svědků. Aby si svědkové všecko lépe pamatovali, dávána jim hojná úcta.
Pro obec bylo velkou událostí, když přibyl nový soused. Za stara měla obec právo odmítnouti rychtáře, když se jim nelíbil. Tím více mohla mluviti o přijetí za souseda.
Naši předkové měli rádi jednání obřadní, slavnostní. Proto také, i když přijímali synka domácího usedlíka a souseda, za souseda nového, dělo se tak obřadně a slavnostně. Celá obec, totíž všichní hospodářové a hospodyně byli za svědky. Starších pamětí zatím nemáme a tak zatím obrázek z druhé půlky 19. století.
Přijímání za souseda, dělo se o valné hromadě obce, v úterý po posvícení. Před valnou hromadou dojednal již bývalý rychtář a nyní místo něho představený, s novým sousedem příjemné, poctu obci - vyčastování všech sousedů a sousedek. Dávání sousedského jména již opadlo. Na podzimní valnou hromadu zval, dříve poroučel, jak byl obyčej, pořádník. Současně však zval také všechny hospodyně na týž den večer na ,, sousedskou ,, do hospody.
K šesté hodině počala se scházet obec k představenému. Sousedé, zahradníci i domkáři. ( Za stara zahradníci nebyli sousedy, nýbrž podsedky). ( Domkařů chalupníků nebylo. Jen na sadech v chaloupce u hospodářů bydleli podruzi - později obecní chalupníci ). Přišel také mezi shromážděnou obec poprvé nový, zvláště pozvaný, soused ku přijmutí. Brzo dojednáno o podzimním a zimním pořádku. Když jednání bylo skončeno, poslal představený pro muzikanty, pro celou,, bandu ,,. Hudebníci již čekali. Prospali se trochu po nedělní a pondělní muzice. Byla pro přespolní posvícenské hosty a pro svobodnou chasu. Na ženaté sousedy čekala až v úterý sousedská. Muzikanti přišl, rozestavili se před obydlím představeného a spustili veselý pochod. Když začali hráti čtvrtý ,, marš ,, , vyšli shromáždění sousedé, mající nového souseda uprostřed, vážně za zvuků hudby, kráčeli k hospodě. Rozumí se, že žádný, kdo choditi mohl, mezi diváky nechyběl.
Na sále udělali muzikanti kolo. Právo ( nyní představenstvo ) a sousedé zasedali za právní a sousedský stůl, učitel byl také jako soused. Chalupníci usedli za stůl chalupnocký. Když mzikanti přehráli, povstal představený, pozdvihl naplněnou holbu piva ( holba = půl mázu = 0,729 l ) a pravil: Připíjím na zdraví našeho nového souseda XY. Muzikanti zahráli ,, tuš ,,. Po posledním přípitku mrštil nový soused holbou o zem. Roztřísklé střepiny se vymetaly a muzikanti usedli na "kadedru". Počali hráti k tanci, ale tanečnice nikde. Naškrobené a vyžehlené panímámy šustěly sukněmi v síni. Podle řádu, měl tančiti " každý se svou" nejméně " tři písničky". Kdo by tři kousky nepřetančil, dopustil se těžké urážky, vzal ji jen " na rasovskou". Asi po desíti přehraných kouscích " banda" se rozdělila. Polovice hrála na sále k tanci dále, druhá polovice " bandy" šla do statku nového souseda, pro mladou sousedku.
Mladá hospodyně měla ty dny pilno. Musila obci ukázat, co dovede a jak dovede. Nesměla a nemohla se nechat " zahodit". Pozvala si ovšem na radu a pomoc, některé zkušené sousedky za kuchařky, ku pomoci. A ženské smažily a pekly, až byly červené jako raci. Množily se stoly koláčů, věnců, netynek a starodávného českého pečiva. Než přijde hudba musilo býti již vše připraveno a ženské ustrojeny, jako ze škatulky.
Přišlí muzikanti dostali " úctu " a zatím hospodyně narovnané mísy pečiva vázaly do bílých ubrousků. Když vyšly, měla každá v obou rukou plné mísy. Obyčejně mladou hospodyni, za zvuků vážného pochodu, doprovázely tři sousedky. Také tomuto průvodu, nechybělo díváků. Když vcházel průvod do sálu, přestali na sále hrát a hrála jen hudba průvodu, která novou hospodyni přivedla. Sál se uvolnil, všechno ustoupilo, jen průvodoví hudebníci, stojící v prostřed, hráli dále. Nová sousedka došla k sousedskému stolu, postavila na něj jednu mísu, druhou zanesla na stůl chalupnický. Když postavila tam mísu, vrátila se k sousedskému stolu, rozvázala ubrousek a podávala po řadě všem sousedům ruku se slovy: " Pozdrav Pánbůh!" Představený podal zavdanou rosolky. U chalupnického stolu se totéž opakovalo. Nato podávala ruce všem panímámám a tyto potřásajíce rukama, hubičkovali se s ní, přijímaly ji do svého středu, za sobě rovnou.
Pěkná to byla chvíle, milé výjevy. Na to muzikanti na " kadedře " opět spojení spouštějí zase taneční. Starosta, první vzal novou sousedku do kola, přetančil s ní podle řádu " tři kousky " a předal ji novému sousedovi. ( Zbytek starých, pohanských řádů rodových ). Tím vlastně skončí obřad přijímací. Nyní tančilo se vesele dále. V přestávkách podávala nová sousedka všem ženským rosolky z velké láhve. Nový soused uctíval sousedy opět pivem. Tenkráte se nová sousedka jistě hodně vytančila.
Pilo, jedlo a upřimně po sousedsku se veselilo až do rána. A dědeček s babičkou, po dlouhých letech vzpomínali, jak tenkráte to bylo hezké, když " nás " přijímali za sousedy.
Inu hezké, ale drahé - proto to pominulo!
Pozn. redakce - článek je reprodukován dle obecní kroniky a neprošel jazykovou a pravopisnou korekturou.
|
Autor: Vydáno: 4.6.2009 17:14 Přečteno: 579x Hodnocení: 1 (hodnoceno 2x) |
Vaše hodnocení: |
Fotogalerie
Nejčtenější články
Jak přijímali v Sedlištích za souseda
Za starých časů, kdy se mnoho nepsalo, zůstalo zvykem míti při všech důležitějších příhodách života, jak rodinného, tak veřejného, obecního, hojnost svědků. Aby si svědkové všecko lépe pamatovali, dávána jim hojná úcta.
Rychtáři od časů cís. Josefa II.
Již dříve byli dosazováni vrchnosti a jejím úředníkem hejtmanem panství vrchním. Také konšelé. Přísahali na svůj úřad Bohu, svému pánu a jeho úředníku - vrchnímu. Řízení na vrchnostenské kanceláři bylo jejich hlavní činností.
Šlechta na Litomyšlsku
Vratislav II. z Perštejna počal tedy prováděti ducha doby. R. 1629 odňal vynucenou smlouvou městu právo várečné a po rozboření asi 10. domů u zámku zřídil zahradu a vystavěl nový pivovar, rodiště mistra Smetany. R. 1630 po zasetí odňal všem sedlákům nedošínským a grunty ponechal za chalupy.
Jak působila tato vrchnostenská nařízení na ráz a vzhled stavení na Litomyšlsku
Zákaz, že nesmí se spojovati stáj ( maštal ) a chlévy s obydlím lidským, způsobil, že maštale a chlévy ku světnici přičleněné byly odbourány. Dříve byly dvéře ze světnic přímo do maštale stojící před světnicí do návsí.

Komentáře
Nebyly přidány žádné komentáře.