Menu
Vyhledávání
Uživatel
Czechpoint na OÚ
MAS Litomyšlsko o.p.s.
Kostkové z Postupic
Po válkách husitských, zastavil císař Zikmund statky biskupského kláštera litomyšlského r.1436 Vilému Kostkovi z Postupic, za 4.000 kop českých grošů. Vyplatiti mohl jen biskup litomyšlský a na to naděje nebylo. Rod Kostků z Postupic vládl na litomyšlsku od r. 1436 - 1548, tedy 112 let.
Jednotliví páni jsou: Vilém Kostka, Bohuše I. Kostka, Zdeněk I. Kostka, Albrecht Kostka, Vilém II. Kostka, Zdeněk III. Kostka a Bohuše III. Kostka, kterému bylo panství 1547 císařem Ferdinandem I. zabráno čili konfiskováno.
Za dob Kostků z Postupic dařilo se lidu dobře, totiž hmotně. Zato v právním ohledu nastává obrat. Samospráva obcí sice nejen trvá, ale ještě se rozšiřuje, ale jinak se volnost lidu znenáhla omezuje. Na litomyšlsku od r. 1509 počínají rozlišovat měšťana od rolníka ve vsi. Také právně je rozdělují, zřízením zvláštních právních knih pro město a pro venkov. Do té doby volný měšťan kupoval grunt a usazoval se na vsi, opáčně rolník kupoval dům a usazoval se ve městě. Nyní žádá se již list zachovací a list propouštěcí od pána. Rolník stává se něčím méně než byl měšťan. Rolník počíná se připoutávati ke své hroudě, ale robot, platů a jiného spíše ubývá než přibývá.
Autor:  Rudolf MoravecVydáno: 6.6.2009 17:27 Přečteno: 188x Hodnocení: 1 (hodnoceno 1x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tiskFotogalerie
Vánoce 2009
Nejčtenější články
Jak přijímali v Sedlištích za souseda
Za starých časů, kdy se mnoho nepsalo, zůstalo zvykem míti při všech důležitějších příhodách života, jak rodinného, tak veřejného, obecního, hojnost svědků. Aby si svědkové všecko lépe pamatovali, dávána jim hojná úcta.
Rychtáři od časů cís. Josefa II.
Již dříve byli dosazováni vrchnosti a jejím úředníkem hejtmanem panství vrchním. Také konšelé. Přísahali na svůj úřad Bohu, svému pánu a jeho úředníku - vrchnímu. Řízení na vrchnostenské kanceláři bylo jejich hlavní činností.
Šlechta na Litomyšlsku
Vratislav II. z Perštejna počal tedy prováděti ducha doby. R. 1629 odňal vynucenou smlouvou městu právo várečné a po rozboření asi 10. domů u zámku zřídil zahradu a vystavěl nový pivovar, rodiště mistra Smetany. R. 1630 po zasetí odňal všem sedlákům nedošínským a grunty ponechal za chalupy.
Jak působila tato vrchnostenská nařízení na ráz a vzhled stavení na Litomyšlsku
Zákaz, že nesmí se spojovati stáj ( maštal ) a chlévy s obydlím lidským, způsobil, že maštale a chlévy ku světnici přičleněné byly odbourány. Dříve byly dvéře ze světnic přímo do maštale stojící před světnicí do návsí.