Menu
Vyhledávání
Uživatel
Czechpoint na OÚ
MAS Litomyšlsko o.p.s.
Litomyšlsko
Litomyšlsko, pomezní krajina při stezce zvané Trstěnická, při hranicích Moravských, patřilo v 10. století ku panství Kouřimských a později Libických Slavnikovců.
Tehdy byly již jednotlivé české kmeny kočovné sjednoceny s původním starousedlým rolnickým obyvatelstvem také Slovany v jeden kmen.Pastevní původní rod narostl tedy již v národ se dvěma vrstvama lidu: panující pastýřskou a ovládanou rolnickou.
Ovšem pastevci měli také již kočovné, toulavé polní hospodářství a rolníci také drželi menší stáda a pro ně pastviny.A také již ti jednotliví nárůdkové byli, ač se tak stalo mocí, nebo po dobrém sjednoceni v celých Čechách ve dva státy: v Přemyslovský stát Český, neboli Pražský a ve stát Slavnikovský čili Libický, dříve kouřimský, vlastně Zličský.
Pomezní hrady a pomezní vojenská úkrají státu Zličského - Slavnikovského, udává r. 981 kronikář Kosmas: Litomyšl hrad pod lesem a krajina až do prostřed lesa. Hrádek Kladsko s krajem, hrad Chýnov, Doudleby a Netolici, vždy s krajem až do středu pomezního lesa. Hranicí proti Čechám byl potok Šišina - Surina nynější přítok potoka Vejmoly z kraje u Kostelce nad Černými lesy přes Ouvaly ku Přerovu nad Labem. Dále hrad Osek u Zbraslavi s horským hřbetem.
Když se tvrdí, že sv. Metoděj na své misionářské cestě nebyl nikdy v Čechách jest jistě správné. Zato moh býti a velmi pravděpodobně byl v našem Zličsku - Slavnikovsku, neboť to Čechy nebyly.
Autor:  Rudolf MoravecVydáno: 6.6.2009 17:33 Přečteno: 186x Hodnocení: 1 (hodnoceno 2x) |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tiskFotogalerie
Vánoce 2009
Nejčtenější články
Jak přijímali v Sedlištích za souseda
Za starých časů, kdy se mnoho nepsalo, zůstalo zvykem míti při všech důležitějších příhodách života, jak rodinného, tak veřejného, obecního, hojnost svědků. Aby si svědkové všecko lépe pamatovali, dávána jim hojná úcta.
Rychtáři od časů cís. Josefa II.
Již dříve byli dosazováni vrchnosti a jejím úředníkem hejtmanem panství vrchním. Také konšelé. Přísahali na svůj úřad Bohu, svému pánu a jeho úředníku - vrchnímu. Řízení na vrchnostenské kanceláři bylo jejich hlavní činností.
Šlechta na Litomyšlsku
Vratislav II. z Perštejna počal tedy prováděti ducha doby. R. 1629 odňal vynucenou smlouvou městu právo várečné a po rozboření asi 10. domů u zámku zřídil zahradu a vystavěl nový pivovar, rodiště mistra Smetany. R. 1630 po zasetí odňal všem sedlákům nedošínským a grunty ponechal za chalupy.
Jak působila tato vrchnostenská nařízení na ráz a vzhled stavení na Litomyšlsku
Zákaz, že nesmí se spojovati stáj ( maštal ) a chlévy s obydlím lidským, způsobil, že maštale a chlévy ku světnici přičleněné byly odbourány. Dříve byly dvéře ze světnic přímo do maštale stojící před světnicí do návsí.