Menu
Vyhledávání
Uživatel
Czechpoint na OÚ
MAS Litomyšlsko o.p.s.
Obec Domašice
Obec Domašice byla předchůdkyní nynějších Sedlišť a obce Kornice. Nacházela se v prostoru u potoka Malvařice asi 1km od nynějších Sedlišť směrem ke Kornicím. Co o obci Domašice praví kronika:
Na potůčku Malvařickém byla za Slavnikovců stará rodová a pastevní osada Domašice. Taková pastevní osada mívala dvoje sídla, zimní v nížině a letní na výšině a pastvině.
U letního sidliště na pastvině bylo skopáno něco půdy, do které se silo jarní obilí, hlavně proso na staročeskou oblíbenou prosnou kaši medem maštěnou. U Domašic na pastvině bylo ve 12. století také pole, zvané na Kornicích, snad od kornaté mazné půdy. Po dobytí Slavnikovska rod Domašických tu asi zůstal v područí knížecích úředníků, ale v postavení svobodném jako dříve byli. Ve správě knížecí pod úředníky hradními zůtali také po založení kláštera. Listina Vladislava II. z r. 1167 Domašice úplně vyjímá z okolí darovaného klášteru. V listině chybí a zůstaly ještě v zeměpanském držení osady při celnici a stezce, kde později objevují se osady Střenice, Chmelík, Litrbachy a Květná. Teprve když král Přemysl Otokar II. založil nová královská města Vysoké Mýto a Poličku okolo roku 1260 až 1265 na půdě Litomyšlska starého a když nucen byl klášter odstoupiti celý výběžek Poličský až k Bílým Kamenům za Bystrým a celý okres Svitavský dostal asi klášter od krále náhradou to, co uvnitř zbylých hranic bylo ještě královské.
V ty časy zmizela také obec Domašice asi tím způsobem, že pole na Kornicích byly odebrány a založena tu nová zákupní ves Kornice. Dosvědčuje tomuto, že v Kornicích je výsadní svobodný rychtář, který ves vysazoval. Svobodná rychta v Kornicích odstoupena byla r. 1380 od biskupa kapitule ještě s rychtami v Opatově, Koclířově, ve Střenici, Chmelíku a v Cerekvicích a sice náhradou za pozemky kapitulní zatopené nově zřízeným rybníkem Sterntajchem ( staří říkali Štajntach ) v Opatově.
Při rozdělení r. 1398 již svobodné rychty v Kornicích není. Byla asi kapitulou od posledního majitele zakoupená a v jeden nebo dva obyčejné grunty rozdělená. Zdá se, že výsadní rychtou býval statek, nyní č.p. 1.
Autor:  Rudolf MoravecVydáno: 6.6.2009 17:31 Přečteno: 213x Hodnocení: neohodnoceno |
Vaše hodnocení: |
Formát pro tiskFotogalerie
Vánoce 2009
Nejčtenější články
Jak přijímali v Sedlištích za souseda
Za starých časů, kdy se mnoho nepsalo, zůstalo zvykem míti při všech důležitějších příhodách života, jak rodinného, tak veřejného, obecního, hojnost svědků. Aby si svědkové všecko lépe pamatovali, dávána jim hojná úcta.
Rychtáři od časů cís. Josefa II.
Již dříve byli dosazováni vrchnosti a jejím úředníkem hejtmanem panství vrchním. Také konšelé. Přísahali na svůj úřad Bohu, svému pánu a jeho úředníku - vrchnímu. Řízení na vrchnostenské kanceláři bylo jejich hlavní činností.
Šlechta na Litomyšlsku
Vratislav II. z Perštejna počal tedy prováděti ducha doby. R. 1629 odňal vynucenou smlouvou městu právo várečné a po rozboření asi 10. domů u zámku zřídil zahradu a vystavěl nový pivovar, rodiště mistra Smetany. R. 1630 po zasetí odňal všem sedlákům nedošínským a grunty ponechal za chalupy.
Jak působila tato vrchnostenská nařízení na ráz a vzhled stavení na Litomyšlsku
Zákaz, že nesmí se spojovati stáj ( maštal ) a chlévy s obydlím lidským, způsobil, že maštale a chlévy ku světnici přičleněné byly odbourány. Dříve byly dvéře ze světnic přímo do maštale stojící před světnicí do návsí.