Menu

Vyhledávání

Uživatel

Czechpoint na OÚ

Rychtáři od časů cís. Josefa II.

Již dříve byli dosazováni vrchnosti a jejím úředníkem hejtmanem panství vrchním. Také konšelé. Přísahali na svůj úřad Bohu, svému pánu a jeho úředníku - vrchnímu. Řízení na vrchnostenské kanceláři bylo jejich hlavní činností.

Pečovali také o obecní záležitosti, ale pod vrchnostenským dozorem. Sloužili vrchnosti při vykonávání jejich práv vrchnostenských, gruntovních, robotních, úročních a jiné právomoci. Pomáhali v soudnictví a veřejné správě. Policii, berní správu, vojenské záležtosti obstarávali jen k rukám vrchnosti. Kde za starých dob setrvačně konal se v obci u rychtáře veřejný, obecní soud rozsudek jeho podléhal nyní schválení vrchnosti.

U nás obecní výroční soudy přestaly úmrtím vrchního hejtmana Karla Viléma Světelského z Lichtenfusu, jehož náhrobní deska je zazděná na panských valech, po roce 1720. Zkrátka vesnická správa byla nižším stupněm správy patrioniální a vrchnostenské. Vedle toho byli rychtáři orgány obecními.

Příjem rychtáře

Povinnosti své nekonali zadarmo. Od vrchnosti měli zproštění nebo aspoň úlevy v robotě. Měli příjmy od obce. Akcidenční patent z r. 1779 dovolil jim příjem z inventury a odhadu, měli platy v záležitostech soudních. Podle nařízení z r. 1785 měli za vymáhání aboličních peněz a úroků panských jedno procento. Za každou chůzi k úřadu do města a to i vtom případě, když šli v obecních záležitostech měli za míli 10 kr. Podle dekretu z r. 1789 měl rychtář stálou roční službu. V Sedlištích ročně 24, v Kornicích 20 zl.

Jeho starost

Rychtář musil se starati o pořádné scházení u placení daní. K subrepartici byl buď na kancelář volán, nebo ji pro obce sám zhotovoval. Vyšetřování živelních škod a pohrom, též vyhlašování bonifikace, bez rychtáře býti nemohlo. Rychtář odhadoval a často sám trestal polní pych, dohlížel na polní hospodářství v obci, měl účast při prodeji a koupi statků, při zápisu do gruntovních knih a byl při všech smlouvách a kšaftech, na svatbách a pohřbech. Před rychtářem děly se výsluhy a tresty vykonávány. Působil v záležitostech čeledních, policejních, byl strážcem obecních truhel, obecního jmění, obecních písemností.

Hostiny při pořádnostech ( pořez ) a valných hromadách byly zakázány již 1748, nověji 1752 a 1767, ale trvaly až do našich časů.

Na litomyšlsku již kolem r. 1660 dostaly všechny obce železné obecní pečeti. Vypůjčovati si tyto pečetě a půjčovati soukromníkům a komukoli bylo 1769 přísně zakázáno, bez vědomí a svolení celé obce.

Rychtáři byli podle Josefinského patentu z r. 1789 zvolení obcí, ale po smrti císařově zůstalo všeobecně při starém. K ruce, jako výkonnou sílu, měl rychtář pořádníka, někde ještě správníka. Také pořádník měl plat. R. 1790 v Sedlištích a Kornicích 2 zl. ročně a něco od obce. Pořádníkem byl chalupník, za stara zahradník. Také on neměl roboty.

Odznakem moci a práva

Odznakem moci a práva bylo rychtářské právo. Byla ním hůl, na český loket dlouhá, pošitá řemínky a pobitá cvočky. V každé obci trochu jinak vypadalo, více i méně ozdobně. Právo měl rychtář uloženo v koutnici. Při zahájení jednání úředního položil ho na stůl. Kdo udeřen byl rychtářským právem, pozbýval cti. Kdo neposlech pořádníka, pro toho šel rychtář. Vzal košík s právem přes ruku a ,, púta ,, do ruky a průvodu pořádníka, jehož odznakem byla tlustá hůl, kterou po každém vyřízení silně do země udeřil, šli pro něho. Jakmile kdo viděl rychtáře s košíkem a ,, púty ,, a s  ním pořádníka s holí, hleděl utéci, nebo se aspoň skrýti, žert s ním nebyl. Rychtář míval s sebou také bejkovec, kterým prášil, zejména zlodějům kalhoty. Nezbedné chase opět oprašoval bejkovcem záda. Na ženské byla řádná metla. Tím prášil pěkně rozložené sukně.

Hlavní zásadou bylo:,, Co nemůže rychtář a domácí právo srovnati a porovnati, ať dá na kancelář,, . Následkem toho, až do r. 1848 soudila a trestala obec své příslušníky ponejvíce sama. Pouze cizí zloděje a cizí vraždy, zabití, žhářství, násilí a tak, po vyšetření domácím, oznamoval rychtář úředníkům na kancelář.

Kdo na právě žaloval, zejména urážky na cti, ten musil položiti ,, právný,, základ. Buď ho vysoudil a vzal zpět, nebo ho prosoudil. Položiti ho musil odsouzený. Právný základ dostalo právo: něco rychtář něco konšelé.

Dnešní starosta má jen stín rychtářské moci, a stín jeho vážnosti.

Autor: Rudolf Moravec Vydáno: 6.6.2009 17:20 Přečteno: 275x Hodnocení: 1 (hodnoceno 1x)

Vaše hodnocení: 1 2 3 4 5

Formát pro tisk

Fotogalerie

Vánoce 2009

Nejčtenější články